O mně pokračování

KDYŽ JSEM ZAČÍNALA

Pokračování…

Našla jsem si dopolední workshop „Pánevní dno“ v Brně. Co bylo obsahem? Málo teorie, hodně praxe, cviky na balančních pomůckách. Podle popisu se mi akce líbila, a tak jsem se přihlásila. Doufala jsem, že najdu, co hledám. Lektorka mluvila o něčem, čemu jsem vůbec, ale vůbec nerozuměla. Workshop mi nedal vůbec nic, odcházela jsem rozladěná. O čem to lektorka mluvila? Kytka? Trampolínka? Cože? Kde? Jak?

Uplynulo několik týdnů a narazila jsem na „Školu pánevního dna“, kurz pořádaný v Praze Renatou Sahani. Kurz sliboval, že se dozvím spoustu užitečných teoretických informací, které jinde nenajdu, a naučím se spoustu cviků, zvláště jak pánevní dno používat při běžných denních činnostech. To se týkalo fyzické roviny, ale pak jsem se snažila vstřebávat spoustu dalších informací, kterým jsem vlastně nerozuměla nebo spíš jsem nevěděla, co si pod nimi mám představit. Zjistila jsem, že se bude otevírat i akreditovaný kurz, trvající půl roku. Zajásala jsem. Podmínkou nástupu bylo vyplnění dotazníku a absolvování základního kurzu pro veřejnost. Fajn, jdu do toho.

Přijela jsem na víkendový kurz, místnost plná žen. Už jsem dlouho nezažila být na jednom místě, v jedné místnosti s tolika ženami. Byla jsem nervózní, nevěděla jsem, co přijde. V místnosti bylo živo. Každá z účastnic si našla své místo a kurz mohl začít.

Na začátku kurzu jsme se představily a řekly jsme si, proč jsme na kurz přišly a co se chceme dozvědět. Představila jsem se jako fitness instruktor a mým cílem je dozvědět se co nejvíc o pánevním dnu a hlavně, jak s pánevním dnem pracovat. Ostatní ženy se svěřovaly, co kterou trápí, čím si prošly. Popisovaly nepříjemná vyšetření, operace, že je trápí inkontinence např. při běhu, jiná žena mluvila o problémech po porodu, o bolestech při milování, necitlivosti a mnoho dalšího. Já jsem koukala a byla zaskočena. Tolik bolesti, tolik problémů!  Jak je to možné? Najednou jsem si uvědomila, jaké jsme my ŽENY bojovnice. Cítila jsem obdiv a hlavou mně prolétly otázky: „A s tím vším se dá něco dělat? Je vůbec možné se zase cítit skvěle a fajn?“

Prvním silným zážitkem pro mě bylo tzv. „telefonování do pánve“. Wow, to bylo něco! Cítila jsem zvláštní pocity, pokoru a lásku. Jakoby mě někdo pohladil. Byla jsem překvapená, toto byla úplně jiné forma cvičení, než jsem znala já. Klidná, mírná a bez velkého úsilí.

Renata nám představila metodu 3×3 a začaly jsme se věnovat první fyzické rovině. Kosti, svaly a anatomie, to mě moc bavilo. Cviky, při kterých jsme aktivovaly jednotlivé vrstvy, byly zajímavé. Zkoušela jsem a zkoušela, první, druhá, třetí vrstva, nejde to, nevadí, trénuj, trénuj, to půjde, to dáš. Renata nás povzbuzovala, že nevadí, když nám vše nepůjde hned, chce to čas.

Další zajímavá informace: začaly jsme si popisovat rozdíly mezi zdravým pánevním dnem, staženým (přetrénovaným) či povoleným pánevním dnem. Pánevní dno je potřeba nejen posilovat, ale především relaxovat! Takže nestačí jen pánevní dno cvičit, ale je potřeba ho i uvolnit! Velmi důležitá informace.  Opět jsme si ukázaly zajímavé cviky a metody, jak s PD pracovat.

Další rovinou byla rovina emoční/psychosomatická, pro mě zcela nové téma. Nic jsem o tom nevěděla. Neměla jsem tušení, co tím Renata myslí. Informace, že PD je „živá květina“, „živá bytost“, nikoli jen pouhý sval, byla pro mě malinko „šokující“. Povídaly jsme si o běžných i pro mě známých reakcích těla (svírání žaludku, knedlík v krku), podle kterých mohu rozpoznat, co je pro mě dobré, a co ne. Pánevní dno je zdrojem ženské síly a intuice. Různé emoce, ať už jsou radostné, vzrušující či nepříjemné, se zapisují do svalů pánevního dna. To všechno souvisí s pánevním dnem? I tyto skutečnosti mají vliv na to, abychom byli zdraví? Nestačí jen pohyb a zdravý životní styl! Nůžky, naznačující, co všechno souvisí se cvičením, se značně rozevřely. Byla jsem překvapená a nadšená zároveň.

I v této rovině existují osvědčené cviky. Seznámila jsem se s řadou bioenergetických cviků jako dupání, kopání, řvaní, mluva zvaná hatmatilka. Díky vlastní zkušenosti jsem cítila, jak si tím uvolňuji napětí v pánvi. Jiné cviky byly třeba na zablokovaný krk. Nedílnou součástí byla i práce s tělem, doteky, pozornost sobě samé, uvědomit si, co znamená být ŽENOU! Výsledek? Emoční rovina a práce s ní mě nadchla. Toto všechno bylo pro mě velkým zážitkem. Napětí bylo pryč. Cítila jsem se skvěle. Konečně jsem objevila „TO“, co mi chybělo.

Následovala poslední rovina – energetická. Povídaly jsme si o tom, jak ve svém těle rozproudit zablokovanou energii, což povede k nejen fyzickému, ale i emocionálnímu stavu zdraví. Opět se potvrdilo, že nestačí mít v pořádku jen fyzikou rovinu. Takže pokud se cítím unavená, lenivá nebo tzv. „bez energie“, je to z toho důvodu, že energie v mém těle stagnuje nebo je blokovaná. Učily jsme se, jak být uzemněná, „neulítávat si“. Pro mě nové a nové informace. Vyzkoušela jsme si dechová cvičení, používání energetického čerpadla, to znamená, jak si mohu energii načerpat nebo jak načerpanou energii ve svém životě „ukočírovat“.

Co jsem velmi ocenila, byly informace o doporučených knihách či filmech. Například kniha „Bioenergetika, cvičení proti stresu“ autorů A.Schwarze a R. Schweppeho se mi moc líbila. Našla jsem zde cviky, které jsme si vyzkoušely i v rámci kurzu, a následně jsem je obohatila o další tělesná cvičení. Zjistila jsem, že některé cviky využívám i při cvičení s klienty, jako „obětí kolen“, ale jen v rovině fyzické, pro uvolnění spodní části zad. V knize jsem si přečetla, jak se tento cvik dá využít i pro uvědomění si některých svých bloků. Stačí cvik rozšířit o pohyby hlavy a pak si můžete pomoci při bolestech hlavy. Je úžasné, jak je to všechno propojené. Důležité je se naučit cviky provádět velmi opatrně a jemně. „Netlačit na pilu“. Což bylo pro „fitnesačku“, jako jsem já, těžké. Nebýt při jakémkoliv cvičení urputná.

Všechno se vším souvisí

Všechny tři roviny – tělo, emoce a energie jsou důležité a hrají roli. Začínala jsem chápat mé bolesti v zádech, SI kloubech, proč jsem stále unavená!

Další zajímavé téma – milování a sex. I zde hraje pánevní dno důležitou roli. Pokud bude spokojené, šťastné, živé, bude milování hezčí, krásnější a orgasmus procítěnější. Opět rady nad zlato.

Další den jsme se seznámily s druhou polovinou metody 3×3. Obsahem jsou tři patra – chodidlo, pánev, krk.

Vysvětlily jsme si jednotlivé projevy ve všech třech rovinách jako plochá noha, pokles pánevního dna, zablokovaný krk v rovině fyzické, jak být sebevědomá, zabydlená ve své ženské roli, říci „NE“, což jsou projevy v rovině emoční, a jak pracovat s energií ve všech třech patrech. A pokaždé jsme si řekly, jak si pomoci, jaké cviky použít. Bylo to velmi hravé a zábavné.

Během víkendu jsme se dozvěděla opravdu hodně. Věděla jsem, že všechny informace, zážitky a prožitky potřebuji „strávit“ a už jsem se začala těšit na kurz pro budoucí lektory. Víkendový kurz mi otevřel oči.

Nejcennější informací bylo, že pánevní dno není jen skupina svalů, že je to mnohem víc a že pouhé cvičení s ním nestačí. Zdravé pánevní dno je živé, pružné a krásné.

Těšila jsem se domů a čekala, co se stane. Cítila jsem, že toto je jen začátek něčeho nového a velkého.

Víkend byl jen začátek.

Nastoupila jsem do akreditovaného kurzu. Půl roku jsem jezdila do Prahy a získávala další a další cenné informace o tom, co a jak s pánevním dnem dělat. Často jsem si připadala jako malá holka, která o svém těle a práci s ním neví vůbec nic. Takový dinosaurus.

Učila jsem se procítit, jak s pánevním dnem mluvit, jak se o něj starat. Pro mě zpočátku neuchopitelné.

Objevila jsem nové metody jako bodyworking, vaginální mapování, práce s jizvami, tantru.

Co je to kundaliny energie, jak používat různé pomůcky jako energetické vajíčko, Venušiny kuličky a další.

Učila jsem se, zkoušela, navštívila další kurzy, které souvisely s pánevním dnem. Získané informace jsem zkoušela v praxi a výsledky se dostavily.

Mé pánevní dno je živé a více spokojené.  Různé formy problémů, které jsem měla, vymizely. Cítím se mnohem silnější a v ženské síle. Upravila jsem formu trénování. Není potřeba zvedat těžký váhy!

Pochopila jsem, co znamená “Tady a teď“.

Partnerský život je mnohem bohatší a skutečnější.  Jsem klidnější a vyrovnanější. Více si všímám a užívám života.

Jsem vděčná, že jsem mohla být součástí úžasné skupiny žen, které jsem poznala na kurzu. Že jsem se vrátila sama k sobě.

Má cesta ještě nekončí, těším se na nové výzvy a zážitky.

S láskou

Karla

Autor: Karla Mannerová (2018)